rady do života od dámy s výraznou rtěnkou

Už jsou to dva roky, co si tak nějak přivydělávám v jednom malém butiku s módou v mém rodném městečku, který na vás dýchne kouzelnou a přátelskou atmosférou, už když do něj vkročíte. Navíc paní majitelka, která je zlatá duše a tuhle atmosféru tam vytváří (a troufám si říct, že já už také celkem obstojně k tomuto přispívám) navíc objevila značky, které jen tak někde neseženete, zaujmou na první pohled a jsou doslova uměním. Tím ale dost odbočuji. 

V dnešním článku se chci totiž s vámi podělit o pár nazvěme to životních rad, které mi tam jednou přišla předat jedna starší dáma - představte si lehce extravagantní ale stále decentně a jemně vypadající dámu s výraznou rtěnkou a perlovým náhrdelníkem na krku, ze které září energie na rozdávání a ze které cítíte na hony, že se s ničím nepáře a je svá. Jo, tak to byla přesně ona. Sice se přišla podívat na halenky, ale nakonec se z toho vyvrbil čtyřicetiminutový rozhovor, ze kterého vyplynulo, že učívala výtvarnou výchovu na základní a umělecké škole a ještě spousta dalšího. A já si myslím, že ačkoliv se některé z následujících rad mohou zdát jako otřepaná cliché, tak zaprvé opakování je matkou moudrosti a zadruhé je potřeba je slyšet a číst znova a znova, dokud se jimi opravdu nezačneme řídit. 

kopej za sebe a hlavně se nedej!

Z celého dialogu (i když chvílemi spíše monologu) mi v hlavě nejvíce utkvěla myšlenka, že člověk za sebe musí kopat. Občas se v našich životech mihnou lidi, kteří nám z nějakého důvodu, kterým jim samotným dává smysl, chtějí ublížit či nějak uškodit. Občas někdo může mít pocit, že náš názor nebo pohled na věc je bezcenný. Někomu můžeme připadat hloupí a jednoduší. Někdo se může chtít přiživovat na našich dobrých vlastnostech a úspěších, může se snažit nás shodit nebo zneužít. A to nejhorší, co můžeme udělat, je ztotožnit se s tímto pohledem či názorem na nás toho druhého. Může to dojít až tak daleko, že si nebudeme vážit sami sebe, nebudeme se mít rádi a budeme o sobě smýšlet černě. A proto, když máme jiný názor, nebojme se ho říct! Když nám přijde, že s námi není zacházeno s úctou a slušně, ohraďme se proti takovému zacházení! Nemysleme si, že názor někoho jiného je hodnotnější než ten náš! 

nejdůležitější jsi ty 

Když jsem u těch názorů, tahleta velice upovídaná paní mi také radila, abych se neohlížela na názory druhých, protože nejdůležitější je to, jak danou věc cítím, vnímám a vidím já sama. Úplně bez debaty je podle mě dobré si vyslechnout i názory druhých, pořádně je zanalyzovat a když nám v něčem otevřou oči, tak třeba přehodnotit ten náš vlastní. Ale nedělat to bezhlavě a nuceně (protože si myslíme, že ten druhý názor je lepší). Já osobně to vnímám tak, že tohle je ale hlavně věc věku. Čím je člověk starší a čím více si toho prožije, tím méně mu na názoru druhých záleží. Nebo minimálně si z toho nedělá takovou hlavu.

studium je důležité, ale není vším

Také došlo na téma terciálního studia. Tady to bylo jasný - studovat můžeme kdykoliv budeme chtít a je to skvělé. Člověk by se měl vzdělávat neustále, a to v různých oborech. Ale musíme mít na mysli, že studium není a neznamená všechno. Jsme tady na Zemi jen na krátkou dobu, hodiny tikají a neměli bychom život podřizovat studiu. Obzvlášť pokavaď studujeme jen kvůli titulu a vidině lepších peněz, místo toho, abychom to dělali kvůli vlastnímu přehledu, rozvoji a vlastním znalostem.

ženy jsou silné

Ani nedokážu popsat jakou jsem měla radost, když jsme při našem rozhovoru plynule přešly k tématu ženy, feminismus a rovnost. Je mi to velice blízké. Ačkoliv se v dnešní době a tedy v tom našem moderním a vyspělém 21. století může zdát, že ženy se mají dobře, když vlastně mohou volit, mohou studovat a mohou pracovat - ale co takový český 19% pay gap na stejné pozici mezi mužem a ženou? Co takový sexismus nejen na pracovištích ale také v našem školství? Prosím vás, sundejme si růžové brýle, rovnost mezi pohlavími není u nás a na světě ani omylem. Ano, sice se máme v určitých ohledech lépe než ženy v minulém století (navíc je to jen díky jim a jejich aktivismu), ale pořád je o co bojovat a mně je smutno, že se tohle musí dít. Jen bych také ráda upozornila na to, že feminismus není lokální nýbrž globální záležitostí. Je sice hezké, že evropská žena má spoustu možností, jak se svým životem naložit a v rámci možností je úplně svobodná; dokud je ale na jiných kontinentech a v jiných státech na ženy pohlíženo přes prsty, jsou tam utlačované a jsou jim odebrány základní lidská práva a svobody, tak dílo feminismu a tedy rovnosti pro všechna pohlaví není ještě ani zdaleka u cílové rovinky. Velmi mě potěšila slova této dámy, která prohlásila, že žena jako taková je neskutečně silné stvoření. Zvládne toho spoustu po všech možných stránkách. Ale bohužel stále musí dokazovat, že na to má, že je inteligentní, že je schopná, a to jen proto, že je žena.

co dáš, to dostaneš 

Aneb jak karma doopravdy funguje. Dáma s výraznou rtěnkou mi k tomuhle prohlášení přihodila i pár důkazů a příběhů ze života. Kdybych je tady měla sepsat, tak je to článek na deset A4. Proto si tyto historky nechám pro sebe. A nejen proto - věřím totiž, že tohle si už během svého života ověřil úplně každý. Jak se chováte k druhým, tak se budou chovat k vám. Pokud někomu budete přát něco špatného nebo rovnou druhému nějak uškodíte, věřte tomu, že, jak se říká, karma je zdarma a vždycky vás dožene.  

pozor na to, pozor na lidi!

A tím se plynule dostáváme k závěru tohoto článku a k přísloví "na každou svini se voda vaří". Během svého vypravování totiž tahle dáma také několikrát zmínila, že je dobré důvěřovat, ale prověřovat, protože lidi dokáží být zlí, nepřejícní, zákeřní a jednoduše svině. Jejími slovy řečeno - někdo je větší svině, někdo menší, ale opravdu si dávejte pozor, dávejte si pozor na lidi! 

Sice jsem si chvíli před tím, než tato dáma dorazila, ohřála oběd a po čtyřiceti minutách jsme si jej mohla ohřát znovu, ale vůbec mi to nevadilo. Ještě ve dveřích mi paní kladla na srdce, ať si na její slova vzpomenu, když to bude potřeba a ať se mám krásně. Tohle jsem jí slíbila a na její slova vzpomínám i když to potřeba není. Děkuji Vesmíru, za tohle nádherné setkání. 

A jenom takový malý update aneb jak funguje zákon přitažlivosti - když jsem tenhle článek začla před pár dny psát, tak se tato kouzelná dáma u nás v obchůdku objevila znovu. Podotýkám, že rozhovor o kterém tady píšu se odehrál na konci června a ačkoliv jsem byla v práci od té doby téměř pořád, tak nikdy během té doby nedorazila. To až teď, kdy jsem ten článek rozepsala. Samozřejmě jsme si zase nádherně popovídaly, vzájemně se představily a podaly si ruce, takže už vím, jak se tahle tajemná dáma jmenuje. Bohužel ale přišla v době, kdy bývá v obchůdku nejvíce rušno, a tak jsem neměla možnost si vyslechnout další moudra. I tak se ale těším na další návštěvu, protože je to vždycky neskutečně inspirujicí a doufám, že trochu té inspirace, motivace a moudra do života jste takhle přeneseně nasáli také!