staronové knihy
V červnu zorganizovala naše městská knihovna knižní burzu, kde byly vyřazené knížky z fondu za symbolickou cenu pěti či deseti korun a já tam samozřejmě nemohla chybět. Sice jsem měla v plánu jen a pouze některé své knihy věnovat, ale nakonec jsem neodolala.
Román z pohledu osmileté dívky, za který obdržela autorka Pulitzerovu cenu. Děj zasadila do první poloviny dvacátého století a jedním z hlavních témat je soudní proces černého muže, který byl obviněn ze znásilnění bílé dívky. Podle databáze knih to je ale hlavně kniha o dospívání, morálce a zodpovědnosti. O této knize slýchávám už dlouho, ale vždycky jsem ji jen tak míjela a teď ji mám doma, tak bych se měla vrhnout do čtení. Mimochodem obálka i stav za jedna.
Na tenhle pro mě klenot mě upozornil kamarád, který byl na burze se mnou, protože ví, že Waltari patří mezi mé oblíbené autory. Co si budem, radost mám z ní velikou! Tentokrát autor popisuje jak probíhala práce na jeho snad nejznámnějším díle, kterým je Egypťan Sinuhet. Kdo Sinuheta ještě nečetl, tak doporučuji.
Samokovlija byl bosnohercegovinský žid, který pracoval jako lékař a v této sbírce povídek píše o své rodné Bosně. Po knížce jsem sáhla proto, že si mě k sobě něčím přitáhla, tak jsem zvědavá, jestli při čtení zjistím čím.
Dlouhou dobu jsem chtěla zkusit i jiného japonského autora než jen klasicky Haruki Murakamiho. No a tak jsem z burzy knih odešla s tímto románem, který pracuje se střetem Západu a Východu v různých otázkách, ale zejména pak duchovního života.
Už ani nevím, kolik let jsem si tuhle knihu chtěla půjčit a přelouskat ji, a to i přesto, že na poezii moc nejsem. Nakonec ji mám doma a moc se na ni těším.
Kniha o věhlasném Rembrandtovi a jeho rodném Holandsku v 17. století. Tohle čtení si budu užívat.
Samotnou autorku prý Rembrandt natolik uchvátil a upoutal, že tuhle knihu prostě napsat musela, takže očekávám, že se dozvím i spoustu informací, ke kterým se běžný smrtelník na wiki nedostane.
To bych nebyla já, abych si nepůjčila, teda neodnesla z burzy knih nějakou knihu, která má velkou spojitost s Blízkým Východem (a nejen s ním samozřejmě). Geraldine Brooks, americká novinářka, ve svém díle píše o životě muslimských žen a jejich postavení ve společnosti. Je to sice kniha vydaná v roce 1999, ale věřím, že spousta témat bude stále aktuální. Autorka vedla rozhovory s několika ženami, které islám přijaly a jsou spokojené, ale i s takovými, kterým islám zničil/ničí život. Takže je super, že tento titul obsahuje několik pohledů na věc.
Český orientalista Felix Tauer přeložil několik pohádek a částí z obsáhlého pohádkového souboru Tisíc a jedna noc. V tomto vydání by údajně měly být pohádky, které nebyly (do té doby, takže 1967) přeloženy do češtiny. Tahle kniha byla moje další obrovská radost, protože pohádky Tisíc a jedna noc patří k mým srdcovkám už odmalička (milovala jsem výběr sedmi nejhezčích pohádek právě z tohoto celého souboru, které zpracoval František Hrubín pod názvem Pohádky z tisíce a jedné noci, tuhle knížku strážím jako oko v hlavě).
A na závěr jeden cestopis, který nás zavede do Iráku. Očima Šebesty můžeme vidět život obyčejných iráckých občanů, Bagdád a další významná města a obecně celou kulturu této země.
Znáte některou z knih, které jsem si s radostí odnesla z burzy knih? Nebo máte v plánu si nějakou přečíst?
To je super výběr!
OdpovědětVymazatJá kdysi když jsem chodila do knihovny v K. Varech, tak tam byl vždy pultík, kam dávali vyřazené knihy a kdokoliv si mohl cokoliv vzít, i já jich pár vzala, to je podle mě fakt super.
Je fakt, že i u nás takový pultík máme, ale zatím jsem tam nenarazila na takové kousky jako právě při té burze. Ale super to stoprocentně je.
VymazatAni jednu z těchto knih neznám, ale přečetla jsem také spoustu starších a starých knih a to ne jen k maturitě... některé mají své kouzlo :)
OdpovědětVymazatA mně se líbí, že úplně každá knížka má kouzlo pro někoho úplně jiného. :)
Vymazat